Přestože je v dnešní době snad každé auto vybavené množstvím bezpečnostních prvků, tím nejpodstatnějším zůstává zdravotní stav řidiče. Zejména pak jeho zrak. Řidič s vadou zraku může být na silnici stejně nebezpečný jako řidič, kterému v krvi koluje alkohol. Zřejmě si jako většina Čechů myslíte, že máte zrak naprosto v pořádku. Ale ruku na srdce – kdy jste byli naposledy na prohlídce u očního lékaře?
Díky pravidelným prohlídkám by na silnicích bylo bezpečněji
Zdravé oči řidiče jsou v silničním provozu nejdůležitějším bezpečnostním prvkem. Při řízení jsou podstatné všechny zrakové funkce – ostrost vidění, barevné a prostorové vidění, zorné pole i schopnost vidění při zhoršené viditelnosti. Zákon však posílá řidiče k očnímu lékaři pouze ve dvou situacích:
- při žádosti o vydání řidičského průkazu,
- při dosažení věku 65 let.
Mezi aktivními řidiči se tak najdou ti, kteří špatně vidí, aniž by o tom věděli. Jejich zrak se zhoršuje postupně, lidé si na něj tedy zvyknou a považují ho za normální. Netýká se to jen starších řidičů. O svůj zrak by se měli aktivně zajímat i ti mladší. Stačilo by jim k tomu pár chvil strávených na pravidelné prohlídce u lékaře, absolvované alespoň jednou za rok.
Statistiky týkající se kvality zraku českých řidičů hovoří nepříznivě. Upozorňuje na to osvětová kampaň Slepí vrazi, s níž přišel Autoklub ČR společně s BESIPem. Toto jsou některá zjištění:
- 20 % řidičů má vadu zraku, o které neví a kterou neřeší žádnou korekcí,
- 8 % řidičů (tedy necelých 500 000) má tak závažnou vadu zraku, že by usedat za volat vůbec neměli,
- více než 40 % řidičů absolvovalo poslední prohlídku zraku před více než 5 lety.
Budeme Vás co nejdříve kontaktovat.Děkujeme za Váš zájem.
Jak se vada zraku projeví za volantem?
Nejčastějšími zrakovými vadami, které řidiče postihují, jsou krátkozrakost, dalekozrakost a astigmatismus. Zhoršené a rozostřené vidění výrazně prodlužuje dobu, kterou řidič potřebuje pro bezpečnou reakci na vzniklou dopravní situaci. Špatně vidící řidič potřebuje mnohem více času na to, aby na nečekanou situaci zareagoval.
Příkladem může být následující situace: Řidič se zdravým zrakem nebo se správnou oční korekcí dokáže rozeznat chodce za denního světla na 200 metrů. U špatně vidícího řidiče se tato vzdálenost může snížit až na 50 metrů! Pokud se ke špatnému zraku přidá ještě zhoršená viditelnost (mlha, šero, déšť), jedná se takřka o vražednou kombinaci.
Jelikož jde o bezpečnost nás všech (chodců, cyklistů, řidičů), je na místě zodpovědný přístup. Tedy pravidelné kontroly zraku a případná korekce očních vad brýlemi či kontaktními čočkami. A pro všechny případy také sjednané povinné ručení.