Problémy s parkováním vzhledem k rostoucímu počtu aut v denním provozu eskalují do rozměrů, které tlačí na představitele jednotlivých měst, aby rozšiřovali parkovací místa a to mnohdy i na úkor zeleně. Největším oříškem jsou místa s vysokou koncentrací lidí, jako jsou sídliště, při jejichž tehdejší výstavbě se nepočítalo s tak enormním rozmachem automobilů do rodin. Cenově dostupné automobily má i několik členů domácnosti a ne všichni je nutně musí využívat každý den. Jsou i tací, kteří jsou jen líní nebo apatičtí v přístupu k tomu se svého starého vozu – vraku zbavit a tak ho nechají stát na parkovišti, kde zbytečně zabírá místo. Situaci ani nepřispívá fakt, že se průměrné stáří osobních automobilů zvyšuje. V roce 2018 to bylo 14,75 roku, v roce 2017 14,62 roku. Věk vozového parku zvyšuje i dovoz automobilů starších deseti, ale i patnácti let. Množství nakoupených vozidel navíc dlouhodobě převyšuje počet těch vyřazených.
*Vyřazená vozidla – zrušena technická způsobilost, vozidlo určeno k fyzické likvidaci
Jak poznat (auto)vrak
I přesto, že některé vozy mají již zdánlivě odslouženo, technickou stále absolvují s více či méně vztyčeným prstem. Takový automobil, i když mnohdy tak vypadá, ale nelze podle zákona považovat za vrak, i když se např. celou zimu nehne z místa. Vrak je podle zákona č.13/1997 Sb. § 19 o pozemních komunikacích vozidlo technicky nezpůsobilé k provozu na pozemních komunikacích a obnovení způsobilosti by si vyžádalo výměnu, doplnění nebo opravu podstatných částí mechanismu nebo konstrukce silničního vozidla. Autovrakem (definice vraku mimo pozemní komunikaci) nebo vozidlem s ukončenou životností je navíc charakterizováno každé úplné nebo neúplné motorové vozidlo, které bylo určeno k provozu na pozemních komunikacích pro přepravu osob, zvířat nebo věcí a stalo se odpadem podle § 3“ (zákon o odpadech, díl 7., § 36, odst. a), tzn. dle v zákoně uvedené definice odpadu.
Děkujeme za Váš zájem.
Budeme Vás co nejdříve kontaktovat.
Lze se zbavit vraku, který překáží na komunikaci?
Zásadní problém při rychlém odstranění vraku pozemní komunikace je právě v zákonem dané definici. Její vágní podání odrazuje úřady od nekompromisního přístupu k nezodpovědným majitelům aut.
- Příslušný odbor dopravy musí na podnět občanů nebo policie nejdříve posoudit, zda se skutečně jedná o vrak. Při posuzování jedná uvážlivě, odtažením nebo dokonce likvidací vozu, který není vrakem, by majiteli vznikla škoda, kterou by na městu mohl vymáhat.
- Rozhodne-li odbor dopravy kladně, má majitel vozu 2 měsíce od pravomocného rozhodnutí na odstranění vraku z komunikace. Pokud tak vlastník vraku v dané lhůtě neučiní, provede to za něj město na jeho náklady.
Obyvatelé vysoce koncentrovaných míst nemají moc možností, jak se bránit, pokud jsou některá vozidla odstavená na parkovacích stáních a nikdo s nimi evidentně nejezdí. Zbytečně zabírají místo a i přesto, že zdánlivě jako vraky vypadají, mohou být i bez SPZ, vrakem nejsou a nemohou být odstraněny.
Řešením pro odtahování nepojízdných aut by byla změna zákona. Pro majitele více jak jednoho vozu v rodině, který používají spíše sporadicky, nebo jen z občasné nutnosti může být řešením i tzv. carsharing nebo ekologická plaketa, která starším vozů nedovolí vjezd do definovaných oblastí.