Na tyto návyky z autoškoly raději zapomeňte

Hodiny strávené teoretickou výukou v učebně, ještě více času stráveného za volantem po boku instruktora. Kdo správně zaškrtá závěrečný test a neudělá chybu v závěrečné jízdě, je připraven na samostatnou jízdu v reálném provozu. Je tomu ale skutečně tak? Neodnášíme si z autoškoly množství zlozvyků, které mohou nadělat více škody než užitku a kterých bychom se měli co nejdříve zbavit?

Každý řidič má svůj styl jízdy, který se odvíjí od jeho znalostí, schopností a talentu, ale i od toho, co se naučil v autoškole, případně od toho, co jako spolujezdec odkoukal například od svých rodičů. Od svých učitelů přebíráme vedle vhodných návyků také určité nešvary. V jakých konkrétních situacích možná jednáte sice tak, jak vás to naučili, ale zároveň tak, že ohrožujete bezpečnost a plynulost provozu? Těchto zlozvyků bude lepší se zbavit:

Pomalá, defenzivní jízda

Typickým poznávacím znamením vozidel autoškoly je extrémně pomalá, opatrná jízda, která vyžaduje zvýšenou pozornost ostatních řidičů. V začátcích kurzu je tento styl jízdy pochopitelný, ovšem i po několika absolvovaných jízdách málokterý instruktor své žáky nabádá k „normálnější“ jízdě.
Co se pak stane v reálném provozu, až vás nebude omlouvat značka na střeše auta? Buď budete v pomalé jízdě pokračovat, nebo využijete příležitosti a konečně pořádně šlápnete na plyn. V obou případech můžete ohrozit nejen sebe, ale i ostatní účastníky silničního provozu.

Nevhodné chování v připojovacím pruhu

Nevyužívání připojovacích pruhů k tomu, k čemu jsou určeny, je jedním z příkladů příliš opatrné jízdy, která někdy působí až kontraproduktivně. Připojovací pruhy slouží k tomu, aby v nich řidiči nabrali vyšší rychlost a v té se bezpečně zařadili do průběžného jízdního pruhu. Není žádoucí ani bezpečné zařadit se do průběžného pruhu okamžitě (tedy v nízké rychlosti) ani dojet na konec připojovacího pruhu a tam zastavit.

Lpění na dodržování pravidel

Rychlostní limity a jiné dopravní předpisy jsou od toho, aby se dodržovaly. O tom není pochyb a je jasné, že při závěrečných zkouškách nesmíte žádné pravidlo porušit. V reálném provozu však zjistíte, že je někdy ve prospěch plynulosti a bezpečnosti provozu tyto předpisy lehce porušit. Nemyslíme tím, že byste měli ignorovat červenou na semaforech, řítit se po obci stokilometrovou rychlostí nebo neumožnit průjezd sanitce. Pokud ale při předjíždění na dálnici na chvíli překročíte rychlostní limit nebo v určité situaci přejedete plnou čáru, může to mít větší přínos, než kdybyste lpěli na dodržování předpisů.

Spoléhání se na pokyny spolujezdce

V autoškole si lehce zvyknete na pokyny instruktora, kterými vám na každé křižovatce sděluje, kudy máte jet. Nemusíte přemýšlet nad ničím jiným než nad samotným řízením. Až se ocitnete v autě sami, o tento komfort přijdete. Může vám ho sice částečně nahradit navigace, ale tu nebudete pravděpodobně používat pokaždé. Proto je dobré nezapomínat na svůj orientační smysl.

Příliš mnoho ohleduplnosti

Účastníci silničního provozu by se k sobě měli chovat slušně a ohleduplně. V autoškolách se však setkáváme s přílišným vyžadováním ohleduplného chování, a to i v situacích, kdy to může být spíše na škodu. Jedním příkladem za všechny je dávání přednosti chodcům na přechodech pro chodce. Nejenže chodci nemají na přechodu absolutní přednost, ale v určitých situacích může vaše zastavení před přechodem za každou cenu ohrozit celkovou plynulost a bezpečnost provozu a v důsledku i bezpečnost samotného chodce. Vnímejte proto dění na silnici v celkovém kontextu.

Ruční brzda

V autech s mechanickou ruční brzdou může být zlozvykem její neustálé zatahování. Pokud vás v autoškole nutili používat ruční brzdu téměř při každém zastavení, pak vězte, že to jde i jinak. Ruční brzdu zbytečně nenamáhejte, nechte si ji jen jako pojistku pro rozjezd v prudkém kopci. Pro ostatní případy si natrénujte rozjíždění jen pomocí pedálů.