Prezidentský vlak je označení železničních salonních vozů, které v různém období sloužily k cestování československých prezidentů po republice i mimo ni. Jejich historie sahá do počátku 20. století. Dodnes se dochovalo 5 salónních vozů, z nichž tři jsou ještě schopné provozu. Minulý rok při příležitosti oslav 100 let vzniku Československé republiky tak vyjel na různá místa České republiky historický vlak složený z jednotlivých salonních vozů, aby potěšil příznivce drážní dopravy i historické nadšence. Vozy jsou ve sbírce Národního technického muzea a Českých drah.
Vlak, který byl v roce 2018 vystavovaný po železnici v České republice, v této podobě nikdy nejezdil a ani nemohl, vagony byly vyrobeny v různých dekádách minulého století.
Parní lokomotiva 464.202
Parní lokomotiva typu 464.202, přezdívaná Rosnička, byla vyrobena v roce 1956 spolu s dalším prototypem parní lokomotivy 464.1 ve Škodových závodech v Plzni. Parní lokomotiva měla být určena rychlíkům na kratší vzdálenosti, nicméně v době, kdy byl dán podnět k jejímu zkonstruování, vyráběla Škoda už první elektrické lokomotivy a s provozováním parních lokomotiv se do budoucnosti spíše nepočítalo, proto ani nedošlo k sériové výrobě.
- Parní lokomotiva Rosnička vezla v roce 1961 až na Rakouské hranice sovětského vůdce Nikitu Chruščeva na setkání s americkým prezidentem J. F. Kennedym, kde americká hlava státu podlehla nátlaku a souhlasila s rozdělením Berlína na Západní a Východní.
Vůz Aza 1-0086 Františka Ferdinanda D´Este
Salonní vůz patří do sbírky Národního technického muzea. Byl vyroben na zakázku pro arcivévodu Františka Ferdinanda v roce 1909 v továrně Ringhoffer v Praze na Smíchově. Arcivévoda byl spolu s manželkou Žofií Chotkovou a třemi dětmi vystaven na fotografii v salonním voze, jehož interiér byl tvořen přesně podle jeho přání z materiálu odpovídajícího vysoké šlechtické třídě. Vůz má dvojitá okna, lamelové žaluzie, textilní tapety, mosazné prvky apod. Prostory jsou rozděleny na společenský prostor (obývací pokoj, jídelna) a toaleta (koupelna). Následník rakousko-uherského trůnu využíval vůz k soukromým i oficiálním cestám v současné Evropě (Francie, Chorvatsko, Německo, Rakousko). V roce 1924 byla část mobiliáře upravena na prezidentský vůz, sloužící jako jednací salonek. Jako prezidentský salonek fungoval vůz až do roku 1959.
Budeme Vás co nejdříve kontaktovat.Děkujeme za Váš zájem.
Masarykův vůz Aza 1-0080
V roce 1930 vyrobila smíchovská továrna Ringhoffer salonní vůz k 80. narozeninám 1. československého prezidenta T. G. Masaryka. Patřil mezi první vozy s celokovovou konstrukcí vozové skříně. Vnitřek vozu je ze dřeva, konkrétně z australské třešně s řezbou z pařeného dřeva hrušky. Výzdoba byla navržena architektem Josefem Jonášem. Vůz je rozdělen na místnost pro zavazadla, 2 ložnice, umývárnu a WC, oddíly pro doktora, tajemníka a službu, kuchyň a topnou komoru. Byl vybaven rádiem a telefonem. Vůz byl jako prezidentský vyřazen v roce 1967 a před jeho definitivní likvidací komunisty ho zachránilo jen to, že se v roce 1969 stal pomníkem Železničních opraven a strojíren České Velenice. Od roku 1991 na něm probíhaly restaurační práce.
- První cesta prezidenta Masaryka v tomto voze byla na francouzskou Riviéru. Vůz prezidenta doprovodil i na jeho poslední cestě v roce 1937 jako část smutečního vlaku na cestě z Prahy do Lán.
- Vůz byl dále využíván protektorátním prezidentem Háchou a v 1945 se jím s velkou slávou vrátil do Prahy prezident Beneš se svou chotí.
Salon 001 (“Svoboda”)
Třetím salonním vozem je vůz vyrobený pro státní představitele v roce 1968 ve východoněmeckém Budyšíně. Nejčastěji byl využívám prezidenty Ludvíkem Svobodou a Gustavem Husákem.
- V říjnu 1968 ho čerstvý prezident Ludvík Svoboda využil k cestě z Bratislavy do Prahy z oslav 50. výročí založení republiky a ustavení federace.
Součástí prezidentského vlaku byl na přehlídce v roce 2018 i “Pancéřák”, vyrobený v roce 1931 v závodech Ringhoffer v Praze. Vůz ze sbírky Národního technického muzea je kompletně renovovaný vůz s označením
CA 4-5086.
Zdroj obrázku:
Lokomotiva 464.1 zvaná “Rosnička”: Wikimedia Commons, autor: Falk2