Pojistné plnění a kdy má pojistitel právo na úhradu vyplacené částky

17.02.2009

Tento článek byl publikován 17.2.2009 na ipodnikatel.cz
Přečtěte si další publikovné články o povinném ručení.

Ze zákonného pojištění vozidel má pojištěný nárok, aby za něho pojišťovna nahradila poškozeným uplatněné a prokázané nároky na náhradu škod, které pojištěný poškozenému způsobil.

Měli bychom však vědět jakému jednání či situacím se vyhnout. V §10 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla jsou přesně vymezeny situace, kdy pojistitel vzniklou škodu hradí, ale má právo na úhradu vyplacené částky.

Spočítejte si rychle povinné ručení


Odesláním formuláře tlačítkem Zobrazit 10 nabídek souhlasíte se zpracováním Vámi zadaných osobních údajů – Informace o zpracování osobních údajů

Pojistitel má proti pojištěnému právo na náhradu toho, co za něho plnil, jestliže prokáže, že pojištěný:

  • způsobil škodu úmyslně,
  • porušil základní povinnost týkající se provozu na pozemních komunikacích a toto porušení bylo v příčinné souvislosti se vznikem škody, za kterou pojištěný odpovídá,
  • způsobil škodu provozem vozidla, které použil neoprávněně,
  • bez zřetele hodného důvodu nesplnil povinnost podle zvláštního právního předpisu ohlásit dopravní nehodu, která je škodnou událostí, a v důsledku toho byla ztížena možnost řádného šetření pojistitele,
  • bez zbytečného odkladu písemně neoznámil pojistiteli, že došlo ke škodné události a v důsledku toho byla ztížena možnost řádného šetření pojistitele, nebo
  • bezdůvodně odmítl jako řidič vozidla podrobit se na výzvu příslušníka Policie České republiky zkoušce na přítomnost alkoholu, omamné nebo psychotropní látky nebo léku označeného zákazem řídit motorové vozidlo.

Porušením základních povinností při provozu vozidla na pozemních komunikacích se pro účely tohoto zákona rozumí:

  • provozování vozidla, které svojí konstrukcí a technickým stavem neodpovídá požadavkům bezpečnosti provozu na pozemních komunikacích, obsluhujících osob, přepravovaných osob a věcí,
  • provozování vozidla, jehož technická způsobilost k provozu vozidla nebyla schválena,
  • řízení vozidla osobou, která není držitelem příslušného řidičského oprávnění, s výjimkou řízení vozidla osobou, která se učí vozidlo řídit nebo skládá zkoušku z řízení vozidla, a to vždy pouze pod dohledem oprávněného učitele nebo řidiče cvičitele individuálního výcviku,
  • řízení vozidla osobou, které byl uložen zákaz činnosti řídit vozidlo, v době tohoto zákazu,
  • řízení vozidla osobou, která při řízení vozidla byla pod vlivem alkoholu, omamné nebo psychotropní látky nebo léku označeného zákazem řídit motorové vozidlo,
  • předání řízení vozidla osobě bez patřičného oprávnění nebo která má zákaz činnosti a nebo, která je pod vlivem alkoholu, drog apod.

Provozovatel vozidla odpovídá společně a nerozdílně s pojištěným za pohledávku pojistitele na náhradu vyplacené částky proti pojištěnému, neprokáže-li, že nemohl jednání pojištěného ovlivnit. Právo na náhradu vyplacené částky proti provozovateli vozidla nevzniká v případě, kdy provozovatel vozidla utrpěl v době, kdy vozidlo sám neřídil, škodu, za kterou odpovídá pojištěný, a to do výše, ve které mu podle tohoto zákona vzniklo právo na plnění z pojištění odpovědnosti.

Pojistitel má proti pojistníkovi právo na úhradu částky, kterou vyplatil z důvodu škody způsobené provozem vozidla, jestliže její příčinou byla skutečnost, kterou pro vědomě nepravdivé nebo neúplné odpovědi nemohl pojistitel zjistit při sjednávání pojištění a která byla pro uzavření pojistné smlouvy podstatná.

Součet požadovaných náhrad nesmí být vyšší než plnění vyplacené pojistitelem v důsledku škodné události, se kterou toto právo pojistitele souvisí.

Porušil-li pojištěný některou z povinností, je pojistitel oprávněn na něm požadovat úhradu nákladů spojených s šetřením pojistné události nebo jiných nákladů vyvolaných porušením těchto povinností. Tím není dotčeno právo pojistitele na úhradu vyplacené částky.