Stavba Pražského okruhu

19.01.2021

Pražský okruh neboli dálnice D0 – výjimečná dálniční stavba, která má ulehčit přetíženým pražským komunikacím a přispět k plynulejšímu provozu při průjezdu hlavním městem. Přestože po prvním úseku Pražského okruhu mohli řidiči projet již v roce 1983, dokončena je nyní pouze zhruba polovina z celkové délky obchvatu. Podle současných plánů by měl být dokončen nejdříve v roce 2029.

Výjimečná stavba je z poloviny hotová

Myšlenka týkající se stavby silničního okruhu kolem našeho hlavního města se objevila již ve 30. letech minulého století, kdy se stavba obchvatu začala poprvé plánovat. Byl to pochopitelný krok – tranzitní doprava nemusí projíždět centrem Prahy, kde komplikuje dopravní situaci místním obyvatelům. Konkrétnější podobu začala ovšem stavba nabírat až v 70. letech.

Stavba Pražského okruhu Zdroj: okruhprahy.cz

Nyní je dokončena přibližně polovina z plánovaných 83 km. Po dokončení má Pražský okruh propojit všechny dálnice a rychlostní silnice, které se z Prahy rozbíhají, a umožnit tranzitní dopravě mezi nimi pohodlně přejíždět. Od roku 2016 je Pražský okruh součástí dálniční sítě a nese označení D0. Investorem stavby je státní příspěvková organizace Ředitelství silnic a dálnic ČR.

Spočítejte si rychle povinné ručení


Odesláním formuláře tlačítkem Zobrazit 10 nabídek souhlasíte se zpracováním Vámi zadaných osobních údajů – Informace o zpracování osobních údajů

Zprovozněné úseky Pražského okruhu

Okruh je rozdělen na 12 dílčích úseků, z nichž je v současné době dokončeno osm. Nejvytíženějšími úseky by měly být úseky 510 (Satalice – Běchovice), 516 (Třebonice – Řepy) a 517 (Řepy – Ruzyně). Vůbec první úsek Pražského okruhu byl zprovozněn v roce 1983 – byl jím úsek mezi Slivencem a Třebonicemi na jihozápadě Prahy. Pokud by šlo všechno podle původních plánů, mohli jsme nyní již několik let využívat obchvat v celé jeho délce. Poslední dostavěné úseky ale byly zprovozněné v roce 2010 a od té doby stavba žádného dalšího úseku nezačala.

Číslo úseku název úseku délka úseku rok uvedení do provozu
510 (I. etapa) Satalice – Horní Počernice 4,100 km 1984
510 (II. etapa) Horní Počernice – Běchovice 4,100 km 1993
511 Běchovice – dálnice D1 12,571 km
512 Dálnice D1 – Vestec 8,750 km 2010
513 Vestec – Lahovice 8,337 km 2010
514 Lahovice – Slivenec 6,030 km 2010
515 Slivenec – Třebonice 7,200 km 1983
516 Třebonice – Řepy 3,500 km 2000
517 Řepy – Ruzyně 2,510 km 2001
518 Ruzyně – Suchdol 9,400 km
519 Suchdol – Březiněves 6,680 km
520 Březiněves – Satalice 13,150 km

Stavbu Pražského okruhu, stejně jako jiné podobné stavby, brzdí či v minulosti brzdily mimo jiné spory o výkup pozemků, finanční problémy, připomínky ekologických aktivistů i odpor obyvatel přilehlých oblastí. Uvažovalo se dokonce o posunutí trasy obchvatu dál od Prahy, což ale bylo nakonec zamítnuto.

Dostavba čtyř zbývajících úseků

Jako další v pořadí je naplánováno zahájení stavby úseku Běchovice – dálnice D1, jehož výstavba by měla začít v příštím roce. Koncem minulého roku vyhovělo ministerstvo pro místní rozvoj podané námitce tzv. systémové podjatosti při rozhodování o podaných odvoláních proti územnímu rozhodnutí ke stavbě tohoto úseku. To by mohlo znamenat, že o podaných odvoláních musí rozhodnout jiná instituce než pražský magistrát. Pokud tomu tak skutečně bude, dá se očekávat další zdržení stavby.

Kromě tohoto úseku zbývá dostavět také celou severní část z Ruzyně přes Suchdol a Březiněves až k Černému Mostu. Dokončení celého projektu je zatím naplánováno na rok 2029.