Oční vady za volantem: Proč je důležitá pravidelná kontrola zraku

Dobrý zrak při řízení hraje klíčovou roli v dosažení bezpečnosti na silnicích. Řidič se zhoršeným zrakem je pro své okolí stejně nebezpečný, jako kdyby byl opilý. Pomalé reakce, zmenšené zorné pole, neschopnost rozeznat barvy – to vše může vést k dopravní nehodě. Jaké oční vady rozeznáváme a dají se vůbec korigovat?

Obsah článku

• Jaké existují oční vady
• Kontrola zraku u řidičů

Jaké existují oční vady

Při řízení jsou zdravé oči tím nejdůležitějším smyslem, kterému se nevyrovnají ani ti nejmodernější bezpečnostní asistenti. Díky zraku řidič rozeznává téměř všechny vjemy na silnici, bohužel ne všichni si uvědomují závažnost toho, když za volantem špatně vidí. Jaké jsou nejčastější oční vady? 

Astigmatismus

Čím je astigmatismus způsoben? Máte-li zdravou rohovku, pak se světlo, které přes ni prochází, lomí pravidelně ve všech směrech. Ovšem při astigmatismu je rohovka v jednom směru zakřivená více a dopadající světlo se tak v místech s větším zakřivením lomí jinak. Ve zdravém oku se tedy světlo spojí do jednoho ohniska na sítnici, u oka astigmatického se paprsky míjí a způsobují rozostření.

Tato oční vada se dá korigovat, pomohou brýle, kontaktní čočky nebo laserová operace očí. Brýle ale někdy příliš deformují obraz a leckomu tak způsobují nevolnost. Výrazně pomoci může v případě astigmatismu operace, při které dochází ke změně zakřivení oční rohovky.

Dalekozrakost

Věděli jste, že touto vadou si projdou všichni? Lidé se totiž rodí dalekozrací, postupem času, jak oko dozrává, se vada srovná. Tedy ne u každého oka. U někoho se délka oka zcela nedovyvine a dalekozrakost tak přetrvává.

Dalekozrakost, jak už z názvu vyplývá, představuje zhoršený zrak na krátkou vzdálenost. Typicky se s ní setkáváme u starších lidí, jejichž oční čočky nejsou tak pružné a schopné zcela zaostřit.

Stejně jako astigmatismus, také dalekozrakost se dá korigovat. K dispozici jsou brýle, plusové kontaktní čočky nebo operace očí.

Krátkozrakost

Nejčastější oční vada je dnes považována za civilizační nemoc, vždyť na její rozvoj mají vliv nejen genetické predispozice, ale i okolní prostředí. Většinou se s ní setkáte u dětí a mladých dospělých. Jak poznáte krátkozrakost? Při dívání se do dálky přivíráte oči, nepoznáváte známé, co vás míjí přes ulici nebo musíte číst s knihou nalepenou na obličeji.

I v tomto případě vám pomohou brýle, mínusové kontaktní čočky nebo laserová operace očí.

Krátkozrakost patří mezi nejčastější oční vady.

Barvoslepost

Nejrozšířenější formou barvosleposti je ztížené rozpoznání červené a zelené barvy. Malé procento lidí má potom problém rozeznávat barvu modrou. Jen minimálně se lze setkat s člověkem, který by svět viděl černobíle.

Může barvoslepost způsobovat problém při řízení? Tato vada očí může být nebezpečná ve chvíli, kdy má řidič zhoršené vnímání červené barvy a nemusí si vůbec, nebo se zpožděním, všimnout rozsvícených brzdových světel auta jedoucího před ním.

Šeroslepost

Zvýšení rizika dopravní nehody hrozí u řidičů, jejichž problémem je šeroslepost, tedy výrazně zhoršené vidění za šera a tmy. Může být způsobeno buď dědičnými faktory, nedostatkem vitamínu A, nebo doprovází jinou oční vadu. Léčba je pak odvislá od příčiny.

Šeroslepost rozhodně nepodceňujte. Nejenže ohrožujete ostatní účastníky silničního provozu, ale neléčená vada vám bude později způsobovat problémy i v běžném životě.

Kontrola zraku u řidičů

V Česku neexistuje povinnost pravidelných kontrol pro všechny řidiče. Ta se týká pouze vybraných skupin:

• žadatelů o vydání prvního řidičského oprávnění,
• řidičů starších 65 let.

Další skupinu pak tvoří profesionální řidiči. U nich je kontrola zraku povinná každé 2 roky, od 50 let potom každý rok.

Než vyjedete na silnice, ujistěte se, že máte sjednané povinné ručení, případně i havarijní pojištění. S obojím vám pomůže naše kalkulačka. 

Nejčastěji kladené otázky – FAQ