Každý automobil se spalovacím motorem vypouští do ovzduší škodliviny. Cílem je, aby z výfuku se do vzduchu dostávalo těchto látek co nejméně, ale zároveň, aby použitá technická řešení nebyla pro automobilky, respektive konečného uživatele příliš drahá. Z tohoto důvodu existují emisní předpisy, v Evropě známé v rámci normy Euro.
Ta vešla v platnost v roce 1992, ale už začátkem sedmdesátých let se začalo u automobilů detailněji sledovat, jaké emise jejich motory, respektive výfuku vypouštějí. Emisní normy označované písmeny 1, 2, 3 a tak dále regulují zejména množství oxidu uhelnatého (CO), uhlovodíků (HC), oxidů dusíku (NOx) a pevných částic (PM) na jeden ujetý kilometr.
Nový automobil, který by emisní normu nesplnil, by neprošel homologačními testy a nemohl by se na daném trhu prodávat. Emisní normy se ovšem liší geograficky, takže, třeba motor, který by emise neplnil v rámci Evropy, může být prodáván třeba v Rusku, protože tamní nařízení jsou méně přísná.
Emisní normy se liší pro naftové a benzínové motory (nebylo tomu tak vždy) a dále existují speciální předpisy pro motocykly či nákladní vozidla a autobusy. Maximální přípustné hodnoty škodlivin se pravidelně zpřísňují, což klade na automobilky zvýšený tlak. Jedním z nezbytných opatření je například instalace filtru pevných částic (DPF) i do benzínových motorů. Jak víte, technologie DPF se primárně využívala v dieselových agregátech pro snížení pevných částic. Teď má své místo v obou typech motorů.
Moderní diesely mají kromě filtru pevných částic také relativně nově přidanou technologii AdBlue, která výrazným způsobem – díky selektivní katalytické redukci – dovede ničit vypouštěné oxidy dusíku. Obě tyto řešení tak mají smysl a díky nim jsou moderní auta emisně čistší.
Logicky ale automobilky musí investovat stovky milionů korun do vývoje, protože každé další snižování emisí je velice drahé. Doba, kdy automobily budou vypouštět čistý vzduch, než jaký nasály, je ještě daleko. Technicky to ale možné je. Trendem jsou samozřejmě nejrůznější alternativní paliva, z nichž nejčastější je forma elektromobilů nebo plug-in hybridů.
Elektromobily lokálně nevypouštějí žádné emise, zcela bezemisní ale nejsou, protože při výrobě elektrické energie, kterou se nabíjejí akumulátory, se nejčastěji spotřebovává uhlí nebo jiný neobnovitelný zdroj. Například v Norsku se ale k výrobě často používá energie z obnovitelných zdrojů a zde pak lze hovořit o ekologickém provozu, jakkoliv výroba baterií ze vzácných kovů (s množstvím dílů dodávaných čínskými subdodavateli) často s ekologií nemá nic společného.
Budeme Vás co nejdříve kontaktovat.Děkujeme za Váš zájem.
Nejrůznější plug-in hybridy kombinují spalovací motor (obvykle zážehový, ale třeba Mercedes má i verze s naftovým motorem), které dovedou na kratší vzdálenost (zhruba do 50 kilometrů) jet zcela bezemisně. Hodí se to například při jízdách ve městě. Podíl hybridů a elektrických automobilů se tak kvůli tlaku na snižování emisí bude neustále zvyšovat. Zajímavou alternativu pak představuje pohon na stlačený zemní plyn (CNG).
Emisní testy dříve probíhaly výhradně na válcových zkušebnách, nově se v rámci metodiky WLTP zařadil testů přímo v silničním provozu, takzvané RDE (Real Driving Emissions). Během testu jede auto po silnici v běžném provozu a v rámci předem definovaných jízdních situací se mu měří emise. Takové auto poznáte jednoduše podle „batohu“ – zařízení, které je připevněno v zadní části a je připojeno přímo na výfuk. Výsledky RDE lépe odpovídají skutečné spotřebě než dřívější laboratorní zkoušky, se kterými se i masivně podvádělo (kauza pojmenovaná Dieselgate je nejspíš jenom vrcholkem ledovce).
Aktuální emisní norma je Euro 6d-TEMP, od příštího roku musí nově homologované automobily splňovat ještě přísnější Euro 6d. V její rámci mohou nová vozidla v rámci celé flotily vypouštět maximálně 95 gramů CO₂ na jeden ujetý kilometr. To odpovídá zhruba 3,7 litru paliva na 100 kilometrů u dieselového motoru a přibližně 4 l/100 km u benzínového agregátu. Problematika emisních norem je velice složitá, dokumentace má tisíce stran a automobilky na jejich studium mají specializované odborníky.
V roce 2026 pak má dle předpokladů přijít emisní norma Euro 7, která množství škodlivin dále zpřísňuje. Přesné nastavení se ještě ladí, je však vysoce pravděpodobné, že celkový flotilový průměr (ze všech prodávaných modelů) donutí automobilky k ještě větší elektrifikaci, ať už pomocí plug-in hybridní či elektrických modelů.
Zdroj fotografií: Škoda Auto